V listině vztahující se k založení kláštera benediktinů v Kladrubech v roce 1115 je potvrzeno, že kníže Vladislav I. věnuje řádu pozemkový majetek nejen v bezprostřední blízkosti jejich kláštera, ale i jinde. Právě zde jsou mimo jiné poprvé zmíněny lokality „Wladizlauici“ a „Zezemici“, tedy Sezemice, nejsevernější obec dnešního Mladoboleslavska.
V současnosti obec s 65 staveními trvale obývá přes sto obyvatel. Mezi významnými rodáky, kteří prošli mj. místní obecnou školou, je třeba jmenovat prof. Stanislava Libenského (1921—2002), světově proslulého sklářského výtvarníka, a Jiřího Prádlera (1929—1993), předního českého medailéra.
K výrazným památkám, pro které stojí za to Sezemice navštívit, se řadí zejm. stavba kostela sv. Bartoloměje, která dominuje místní návsi. Svou podobu získala několika přestavbami původní budovy z poloviny 14. století. Poslední významný zásah proběhl v letech 1852—1856, kdy dostal kostel klasicistní fasádu a svou dominantu – západní věž. Neméně významnými památkami obce jsou litinová plastika sv. Jana Nepomuckého z 80. let 19. století stojící na návsi a pískovcová socha sv. Gotharda z roku 1775 umístěná při cestě ze Sezemic na Jirsko. Obě jsou zapsány do státního seznamu památek.
V roce 2015 obec oslavila 900 let od první písemné zmínky o obci a 130 let od založení místního sboru dobrovolných hasičů.
O dějinách obce, jejím vývoji v průběhu staletí, zemědělství, kulturním životě nebo významných sezemických osobnostech je možné se poměrně podrobně dozvědět v publikaci Sezemice MCXV—MMXV. Příběh pojizerské vesnice, která byla vydána na sklonku roku 2014 u příležitosti výročí 900 let od údajné první písemné zmínky o obci.