Obecná škola

O škole v Sezemicích a jejím fungování se dodnes dochovalo množství informací díky školní kronice, kterou pečlivě vedli mezi lety 1877 a 1939 místní učitelé. Nejstarší zpráva o výuce v Sezemicích pochází z roku 1791. Předtím navštěvovaly děti školu v Loukově. V Sezemicích šlo až do roku 1855 pouze o expozituru loukovské školy, nikoli o samostatný ústav. Do roku 1864 se vyučovalo v pronajatých prostorách jedné z místních chalup (na místě dnešního čp. 21), poté sloužila ke stejnému účelu bývalá panská hájovna čp. 40 a následně pronajatá místnost v čp. 39. Nová školní budova byla v Sezemicích, vedle hřbitova, postavena v roce 1881. Za provozu probíhaly stavební úpravy ještě během roku 1885. Škola fungovala do roku 1951, kdy byla pro malý počet žáků uzavřena a děti musely chodit na Nechálov. Znovuotevřena byla v roce 1954, ale v roce 1965 byla uzavřena definitivně.

Do místní jednotřídní školy chodily děti nejen ze Sezemic, ale i z Křivolačin, Bud, Jirska, Žďáru, Všelibic, Drahotic, Kobyl, Vorklebic a Sovenic. Až do roku 1918 byly hlavními vyučovacími předměty čtení, psaní, počítání, náboženství, od roku 1869 také „jazyk vyučovací“ neboli mluvnice, přírodozpyt, zeměpis, dějepis, kreslení, zpěv, ruční práce a tělocvik (pro chlapce povinný, pro dívky nepovinný). Po vzniku samostatné Československé republiky byl kladen důraz na národní dějiny.

Působil zde vždy jeden učitel, který byl zároveň správcem školy, a kaplan, nebo farář z Loukova, který vyučoval náboženství. V roce 1884 k vyučujícím přibyla také industriální učitelka. V souvislosti se sezemickou školou je třeba zmínit alespoň dvě jména. Rodák ze Sezemic čp. 22 František Libenský (1845—1924), který zde působil v letech 1878—1910, výrazná postava v dějinách místní školy, a učitel František Materna (1900—1976), který, ačkoli ze Sezemic nepocházel, se významně zapojil do místního kulturního života, působil také jako knihovník nebo organizoval a hrál ochotnické divadlo. Působil zde v letech 1926—1951.