Sezemické návsi dominuje stavba kostela sv. Bartoloměje. Jeho existence je písemně doložena k roku 1352, je tedy jasné, že stavba probíhala před polovinou 14. století, možná dokonce v 13. století. V průběhu dob změnil kostel několikrát svou podobu, vždy v duchu současného stavebního slohu a v souvislosti s rozšiřováním křesťanské obce a s rozvojem liturgických potřeb. Významná přestavba kostela, spojená především s rozšířením sakrálního prostoru, tedy s prodloužením chrámové lodi a výstavbou nového presbytáře a sakristie, probíhala na přelomu 17. a 18. století. Poté, v roce 1767, byla nahrazena původní dřevěná zvonice, zmiňovaná v roce 1666, stojící v jihovýchodním rohu hřbitova, novou osmibokou stavbou. Další přestavba, která zásadně ovlivnila podobu kostela, je datována roky 1852—1856. V této době byly upraveny fasády v duchu klasicismu a vznikla západní přístavba s věží. Jde o poslední významný zásah do podoby sezemického kostela.
Po každé větší stavební úpravě muselo vždy dojít k nové výmalbě interiéru kostela. Dodnes dochovaná ornamentální výzdoba celého vnitřku lodi i presbyteria je dílem malíře Antonína Koubka, který ji vytvořil na přání P. Němečka po roce 1890.
Kostel je vybaven hlavním a dvěma bočními oltáři. Chybí původní kazatelna, která byla zničena dřevomorkou a cínová křtitelnice, jež se v roce 2001 stala obětí krádeže, podobně jako sochy z hlavního oltáře. Součástí interiéru jsou varhany, které jsou dnes bohužel v havarijním stavu.
Při cestě ze Sezemic na Jirsko stojí pískovcová socha sv. Gotharda pocházející z roku 1775. Nechal ji u sochaře, jehož jméno bohužel neznáme, zhotovit Jan Vochvest jako projev úcty světci vzývanému jako ochránce proti ohni, krupobití a bouřkám. Socha je zapsána do státního seznamu památek.
Litinovou plastiku sv. Jana Nepomuckého, jež bdí nad sezemickou návsí, věnoval obci v 80. letech 19. století P. Josef Němeček jako náhradu za sešlou pískovcovou sochu téhož světce. Z původního díla zůstal pískovcový podstavec, na němž je umístěna litinová postava. Také tato plastika je zapsána do státního seznamu památek.
V osadě Jirsko 1. díl, před domem čp. 8, se dochovalo torzo pískovcových Božích muk.
Za zmínku ještě stojí železný kříž situovaný u silnice ze Sezemic do Koryt. Kříž je umístěn na podstavci, který dříve nesl terakotovou plastiku Dobrého pastýře z roku 1900. Ta byla zničena v roce 1920 v rámci tehdejších obrazoboreckých nálad.